Technika je láska. Kdybych mohla, vyberu si ji znovu, říká Michaela Hlubková z Tieto

Řada dívek se technickým oborům vyhýbá z obavy, že jde o ryze mužský svět. Ne tak Michaela Hlubková. Ta na hornicko-geologickou fakultu zamířila právě z tohoto důvodu. „Vždycky jsem byla spíš ‚klučičí typ‘ a technický obor jsem si vybrala mimo jiné i proto, že jsem chtěla být v mužském kolektivu. Řekla jsem si proč ne. Na techniku mám a půjdu tou cestou,” vysvětluje.

Nikdy se také podle svých slov nesetkala s odmítnutím nebo výsměchem. „Právě naopak. Spolužáci i kolegové vždycky oceňovali, že jsem si na takový obor troufla. Všude jsem byla přijatá moc hezky. Nikdy se mi nestalo, že by mě někdo vylučoval z kolektivu nebo by mě nějak znevažoval. Vždycky jsem měla u kolegů respekt. Takže pokud tohle čte nějaká středoškolačka zvažující technický obor, tak jí vzkazuju, že se opravdu není čeho bát. A v budoucnu se jí to, že zvolila cestu techniky, vrátí dvojnásob,” myslí si Michaela.

Obklopena vysokými pecemi i fyzikou

Dalším z důvodů, proč zvolila fakultu metalurgie a materiálového inženýrství, bylo i to, že o tyto obory nebyl tak velký zájem. „Nemám ráda masové záležitosti a tady nás bylo málo. Také se mi líbilo, že jsem si mohla věci osahat a podívat se na finální výrobky. Příliš by mě nebavilo pouhé memorování ze skript bez většího přesahu. Tím nechci znevažovat humanitní obory, ale studovat je by pro mě bylo asi velmi komplikované. Navíc jsem vyrostla obklopena vysokými pecemi a doly. Technika mi tak byla vždycky sympatická a blízká, protože mi přijde taková surová. Můj tatínek studoval fyziku, takže jsem byla od dětství také obklopena muži, kteří mě tímto směrem vedli,” dodává Michaela.

Ihned po škole nastoupila do jihokorejské automobilky Hyundai. „Ačkoliv to byla obchodní pozice, byla jsem zaměřená hlavně na reklamace a R&D (Research & Development – pozn. autora). To mě extrémně bavilo, protože jsem si dokázala představit finální produkt. A protože komunikace byla vždy mojí silnou stránkou, dostala jsem se do týmu, který připravoval novinářská auta a podobné speciality. Tam se také poprvé propojila technická role s rolí komunikační,“ popisuje Michaela.

Změna oboru jako zajímavá výzva

Nakonec se rozhodla pro změnu. „V asijských korporacích je to trochu složitější, protože tam dost funguje mužská hierarchie. Takže jsem měla v jeden moment pocit, že už tam nemám mnoho příležitostí pro další růst a je čas se posunout jinam. Ale Hyundai bude navždy moje srdcovka,“ dodává.

Když pak dostala nabídku z nadnárodní IT společnosti Tieto, brala to jako zajímavou výzvu. „Řekla jsem si, že IT sice zatím vůbec nerozumím, ale že to zvládnu,” přibližuje Michaela své začátky v Tieto. Ve firmě nastoupila jako manažerka na service desku, pak se přesunula do procesní role. „Musela jsem si dostudovat všechny technikálie, abych byla schopná s kolegy diskutovat,” podotýká.

Firma umožňuje svým zaměstnancům rotovat a zkoušet si různé role. Záhy se tak Michaela dostala do úplně jiné oblasti. „Sice jsem procesy postupně chápala, ale bylo mi jasné, že jim nikdy nebudu rozumět úplně do hloubky. Říkala jsem si, že lidé jsou v mé společnosti rádi, že umím komunikovat a vést ostatní. Když se tedy naskytla příležitost pro moji současnou roli, která je hodně o komunikaci a péči o zaměstnance, neváhala jsem,” říká Michaela.

 

Most mezi technickým a humanitním světem

Při otázce, co přesně její stávající pozice obnáší, se Michaela směje. V jednom člověku totiž zastane práci celého týmu. Od externí a interní komunikace přes employer branding po péči o zaměstnance. „Nejsem personalistka, takže se nestarám o HR aspekty. Ale celkově řeším, aby naši kolegové byli v pohodě, měli co nejlepší podmínky a mohli se maximálně soustředit na svou práci. Současně se snažím kolegy motivovat, aby svoje znalosti a zkušenosti předávali dál. Díky technickému vzdělání a zkušenostem dokážu ten těžký ‚ajťácký‘ svět překládat do běžné řeči. A propojovat jejich svět se světem laiků. Protože ne všichni jsou ajťáci a rozumí jim. I kvůli tomu jsem ráda, že jsem si prošla cestou techniky. Lépe chápu, co mi chtějí sdělit. Oni si na druhou stranu cení, že jsem začínala na technické pozici a nenastoupila na komunikační roli rovnou, bez předchozích zkušeností,” podotýká Michaela.

Po technice se jí prý ale zasteskne často. „V současné roli mám tu výhodu, že si můžu vybrat některého z kolegů, zaměřit se na jeho projekt, všechno si naposlouchat, navnímat a pochopit. Oni mě pak provedou a seznámí se zákazníky. Takže s technikou úplně kontakt neztrácím a současně můžu tyto zajímavé příběhy mých kolegů sdílet. Celkově tak můžu říct, že mám velmi zajímavý a obohacující profesní život, ve kterém jsem spojila všechno, co mě baví a naplňuje,“ říká Michaela.

I proto by si technické studium vybrala vždy znova. „Dnes už to není pouze matika a fyzika. Dají zvolit obory, které kombinují ekonomii a průmysl, ale také přírodní a humanitní vědy s technikou a podobně. Nikdy bych si ale nevybrala jinak. Technika je má láska,“ uzavírá s úsměvem Michaela.

 

Otázky a odpovědi

Popiš svou práci jedním slovem nebo větou.
Kolegové, naši zaměstnanci. Ti stojí v centru všeho, co dělám. 

Bez jaké dovednosti bys práci nezvládla nebo jen velmi těžko?
Bez organizovanosti a time-managementu. To pro mě bylo vždycky důležité, protože jsem musela kloubit studium, sport a práci. Díky tomu, že jsem měla věci naplánované, jsem pak sama sebe nedostávala pod takový tlak. Dále pak ochotu neustále se učit nové věci a nebát se nových výzev.

Kdybys měla něco doporučit svému patnáctiletému já, co by to bylo?
Nestresovat se. Ono je hrozně těžké volit si v sedmnácti, osmnácti letech budoucnost. Spíš je to prakticky nemožné.  Ale řekla bych, že neexistuje špatné rozhodnutí. Hlavně záleží, jak se toho člověk chopí, protože rozhodně nemusí nakonec dělat to, co vystudoval. 

Častý mýtus o tvém oboru nebo STEM oborech?
Všichni si myslí, že ajťáci jsou nerdi. A že to není pro holky. Ale já se budu prát za to, že ajťáci nerdi nejsou. Jsou to ti nejlepší lidi, které jsem potkala. A holky do IT rozhodně patří. Kolektivy mají být vybalancované. 

Co děláš ráda ve volném čase?
Já jsem beskydská holka a hodně času trávím v horách. Když jste každý den s lidmi, tak potom musíte zase trošku načerpat síly. Práci s lidmi miluju, ale taky ráda trávím čas sama v horách.