Bez cizích jazyků a soft skills se neobejde ani technik, myslí si Václav Mach

# Technology

Říká o sobě, že v softwarovém týmu je ten nejvíc hardwarový. Václav Mach totiž v Yunex Traffic zodpovídá za to, aby komponenty, které firma používá ve svých “chytrých křižovatkách”, odpovídaly všem standardům. Také se stará o vývojovou laboratoř a podporuje globální servisní týmy. Ve volném čase pak pomáhá digitalizovat staré záznamy lidové hudby. A podílí se i na formování budoucích audio inženýrů jako člen státní zkušební komise na VUT v Brně, kde sám vystudoval Fakultu elektrotechniky a komunikačních technologií. 

Díky řešení od Yunex Traffic nemusí chodci zbytečně stát na červené, když nic nejede. Také snižuje množství nehod, protože je umí předvídat a upravit provoz tak, aby ke kolizi nedošlo. “Ve zkratce se dá říct, že to, co vyvíjíme, je umělá inteligence, která analyzuje v reálném čase kamerové záznamy z křižovatek. Na základě toho má pak několik mechanismů, jak chod křižovatky zoptimalizovat. Detekujeme obsazení jednotlivých směrů, jednotlivých jízdních pruhů a posíláme ty signály dál, aby se činnost křižovatky mohla optimalizovat. A tím pádem se zvýšil maximálně průtok křižovatkou a omezily kolony. Také detekujeme možné srážky třeba s chodci, cyklisty a dáváme varovné signály,” popisuje Václav Mach.

On ve firmě pracuje jako IoT solution engineer. “Zjednodušeně říkám, že jsem v softwarovém týmu ten nejvíc hardwarový,” směje se. Ačkoliv historicky se věnoval spíše vývoji softwaru, momentálně má na starosti hardware. “To znamená, že mám na starosti zařízení, které umí AI operace spočítat. Plus další spoustu elektroniky, která k tomu musí být. Hlídám, aby všechny komponenty splňovaly požadované standardy. Ať už pro elektronické zařízení nebo speciální standardy pro zařízení pro dopravu,” dodává Václav.

Kromě toho řeší i takové věci, jako je výkon či napájení. Tak, aby software od Yunex Traffic mohl na křižovatkách bez problémů fungovat. “V Evropě máme více míst, která vyrábí náš hardware. Typicky se stává, že jednou za čas se nějaká komponenta přestane dodávat. Mám pak za úkol najít adekvátní náhradu, která odpovídá všem standardům a certifikacím,” podotýká Václav.

V případě poruch se pak servisní technici obrací právě na něho. “V momentu, kdy technik není schopen problém vyřešit sám, tak volá mně, jako nejvyšší úrovni podpory, a já to s ním řeším,” potvrzuje.

Práce, která vyžaduje rychlé rozhodování i propojování informací

Na práci ho baví právě tato rozmanitost. “Spoustu let jsem dělal čistě softwarového inženýra a celé dny jsem psal jen software. Bylo to fajn, ale už by mě to asi nebavilo. Tady musím spojit spoustu znalostí. Musím rozumět softwaru, hardwaru. Spojit si, co vyžaduje software od hardwaru, a přizpůsobit ty dvě strany. Taky je to hodně síťařina. Nejvíc mě na tom baví, že můžu spojovat různé obory a není to jednotvárné,” říká Václav.

Naopak nejtěžší jsou pro něj situace, kdy s techniky řeší poruchu. “Když mi technik zavolá, že je někde na křižovatce a nedokáže problém vyřešit, musím se rychle zorientovat ve všech těch oblastech, které jsem vyjmenoval, a nějakými postupy zjistit, kde je problém a jestli mu vůbec vzdáleně dokážu pomoct,” přibližuje s tím, že v jeho práci se tak spojuje zábava s výzvou.

 

Bez angličtiny si člověk neporadí

Za klíčovou v dnešní době považuje znalost cizích jazyků. “Bez angličtiny si ani neškrtnu, protože prodáváme do celého světa. Navíc hodně dodáváme do Německa a sem tam se stane, že servisní technik umí hůř anglicky než já německy, takže musím zapojit i svou němčinu,” vysvětluje. Také si myslí, že podstatné jsou kromě technických znalostí takzvané měkké dovednosti. Od komunikace po empatii. “Můžeme mít sebelepšího technika se sebelepší angličtinou. Když se ale ocitne na plošině na křižovatce s dopravním omezením, ve špatném počasí, musíme oba umět zachovat klid, najít řešení a nějak se domluvit. Já si vždycky říkám, že jsem ten, kdo sedí v teplé kanceláři. On tam mrzne. Takže se ho vždycky ptám, jestli můžu pustit operaci, která trvá třeba půl hodiny. Ať si rozmyslí, jestli se schovat do auta, nebo je to v pohodě, že zůstane venku,” popisuje Václav.

Když se ohlíží zpátky, je s výběrem školy i kariéry Václav Mach spokojený. “Čas od času se mě na to někdo ptá. Třeba středoškoláci, kteří vědí, že jsem vystudoval techniku, a kteří sami zvažují informatiku, elektro. Já jsem studoval telekomunikace se zaměřením na zpracování signálů a hodně se věnoval audiu. Tehdy to nebyl žádný specifický obor. Dneska už se na VUT ve spolupráci s JAMU dá studovat přímo audio inženýrství. A je to skvělý obor, který kombinuje techniku a umění,” říká Václav, se kterým se studenti tohoto oboru mohou potkat třeba u státnic. Je totiž členem zkušební komise.

Přesto ale zájemcům o audio inženýrství radí vybrat si širší základ. “Často jsou to mladí kluci, muzikanti, kteří chtějí být zvukaři. Párkrát už jsem ale některým poradil, a myslím si, že ne špatně, že mají prvně studovat obecnější teleinformatiku. Dostanou širší základ a vhled do oblastí, jako je síťařina, programování, hardware, software. V rámci volitelných předmětů si pak můžou nabrat audio. A když je to bude bavit, tak si o rok později vezmou audio jako druhý obor. Teoretické předměty jim uznají a můžou se podrobně věnovat audiu. Díky teleinformatice ale budou mít širší vzdělání, takže i daleko větší uplatnění v praxi,” myslí si Václav.

Pomáhá uchovat lidové písně pro další generace

Přesto, že ve své práci propojení technologií a zvuku neřeší, ve volném čase má k audiu stále blízko. “Už v době magisterských studií jsem díky známým, kteří pracovali v Etnologickém ústavu Akademie věd, dostal k tomu, že etnologové bojují často s technikou. Mě baví hudba, specificky lidová hudba, a s technikou si rozumím, takže jsem začal pomáhat na menších projektech digitalizace záznamů hudby z magnetofonových pásků nebo gramofonových desek,” popisuje Václav.

Navázal na to dvouletý mezinárodní projekt digitalizace fonografických válců s nejstarším záznamem lidové hudby a zpěvů na Moravě a na Slovensku. Ačkoliv po studiích se spolupráce omezila opět na menší projekty, Václav Mach se na pomoci stále podílí. “Máme takovou mini spolupráci, kdy pomáhám předělat ruční zápisy lidových písní do počítačového zápisu. Na tom nic není, ale oni z toho pak vydávají celé sbírky. Využil jsem nějaké programovací jazyky na sazbu notových záznamů a při finální sazbě sbírek tak etnologům dokážu velmi jednoduše naformátovat všechno, co potřebují, aby jim to pasovalo do výstupního formátu,” přibližuje na závěr.

 

 

Otázky a odpovědi

Popiš svou práci jedním slovem nebo větou.
Reálný dopad na cestách 

Bez jaké dovednosti bys práci nezvládl nebo jen velmi těžko?
Technického vzdělání

Kdybys měl něco doporučit svému patnáctiletému já, co by to bylo?
Víc experimentovat ve volném čase.

Častý mýtus o tvém oboru nebo STEM oborech?
Že teoretická matematika a fyzika jsou k ničemu.

Co děláš rád ve volném čase?
Rád trávím čas s rodinou.